Architektonická soutěž - rozhledna Hýlačka

3. místo společně s autory :

Ing.arch. David Grygar, Ing.arch. Pavla Kosová, Ing.arch. Martin Kocich ;spolupracující osoby: Marek Raab, Antonín Baďura

Umístění rozhledny

Pozemek rozhledny se nachází v intravilánu příměstské části Tábor – Větrovy.  Část parcely je porostlá vzrostlými stromy, část je zatravněná. Pozemek je vcelku rovinný a za jeho hranicí začíná svah klesat směrem k Táboru.

Přestože je rozhledna přístupná ze dvou směrů – ze severu a z jihu – většina návštěvníků přichází a přijíždí ze severu, od Tábora vzdáleného vzdušnou čarou asi 3km. Touto cestou přijdou i návštěvníci druhé větrovské atrakce, místní ZOO.

Orientace nové rozhledny na pozemku je volena tak, aby hlavní pohledová osa z vyhlídkové plošiny směřovala k centru Tábora – stejně jako u původní Hýlačky. Objekt zázemí je mimo půdorys rozhledny na okraji pozemku a společně s rozhlednou, umístěnou těsně u hranice lesa, vytváří na pozemku centrální „náměstíčko“, přirozený cíl přicházejících návštěvníků a místo odpočinku, čekání na pomalejší kamarády, vypuštění batolat z kočárků a zaparkování kol a před výstupem na rozhlednu.

Náměstíčko bude vydlážděno stejným místním kamenem, ze kterého byla vyzděna podezdívka původní Hýlačky. Její půdorys bude v dlažbě vyznačen změnou směru kladení dlažby.

Architektonické řešení

Tři hlavní principy

• Tvar rozhledny vychází z dlátovitého tvaru původní husitské hlásky. Nárožní hrany, tvořené ocelovými táhly, se sbíhají tak, aby vytvořily půdorys čtverce místo původního šestiúhelníku. Toto řešení je elegantní, staticky výhodné a bez přehnané doslovnosti evokuje siluetu původní rozhledny.



• Diagonální členění pláště, v původním projektu tvořeném eternitovými šablonami, je zopakováno v kosočtverečném rastru ocelové sítě tvořící obal schodiště nové rozhledny.



• Jako vzpomínka na dramatický konec původní Hýlačky je na objektu zázemí použito opálené dřevo. Tento neobvyklý a esteticky nesmírně zajímavý stavební materiál je na stavbách tradičně využíván například v Japonsku a i v našich zeměpisných šířkách se opalovaly například plotové kůly – opálené dřevo má totiž téměř neomezenou životnost. 

Funkční řešení

Základní myšlenkou funkčního uspořádání projektu je rozdělení zadání na dva objekty: na rozhlednu a samostatný objekt zázemí.

Umístění zázemí mimo půdorys rozhledny má hned několik výhod:

žádná z funkcí zázemí nemusí být umístěna výše než v přízemí a celý objekt je tedy využitelný i pro fyzicky slabší návštěvníky, v případě požadavku je možné upravit zázemí i pro handicapované

není nutné řešit samostatné využívání jednotlivých částí zázemí - celý objekt je buď jednoznačně otevřen, nebo jednoznačně uzavřen

objekt rozhledny a zázemí vytváří mezi sebou na pozemku příjemný prostor náměstíčka

díky umístění zázemí mimo rozhlednu není nutné řešit její ani částečné opláštění a z něj vyplývající detaily řešící tepelné mosty, hydroizolaci apod.

V prostoru zázemí navrhujeme mimo jiné umístit interaktivní  expozici s dálkově ovládanou kamerou pro návštěvníky, kteří se bojí nebo fyzicky nezvládnou vyjít na rozhlednu.

Vstup do samotné rozhledny je řešen pomocí turniketu. Lístky do něj se budou prodávat v objektu zázemí, a to buď „živou” obsluhou (v sezoně) nebo v automatu (mimo sezonu).

Do vyhlídkového ochozu se vystoupá po šesti ramenech schodiště s mezipodestami. Výstupní rameno je orientováno tak, aby větší část půdorysu vyhlídkové kabiny byla na straně směřující k Táboru, který je dominantou výhledu.

V interiéru kabiny bude použito jako obkladový materiál přírodní dřevo, které k turistickým rozhlednám instinktivně patří. Interiér kabiny je zároveň jedinou částí projektu, kde může být dřevo použito –

z požárně bezpečnostního hlediska totiž při požadované výšce vyhlídkové plošiny nesmí dřevo tvořit plášť rozhledny.

Instalace návětrné plochy pro umístění telekomunikačních technologií je uvažována až podle případné potřeby a je pro ni ponechána dostatečná rezerva jak z prostorového, tak ze statického hlediska.

Konstrukce, materiály, technologie, statika

Výchozím hlediskem při volbě konstrukčního materiálu bylo požárně bezpečnostní hledisko.

 Možnosti kombinace dřeva a oceli u rozhleden jsou následující:

Dřevěná konstrukce	Dřevěný plášť	Max. výška plošiny 15m
Ocelová konstrukce	Dřevěný plášť	Max. výška plošiny 22.5m, jinak musí být schodiště řešeno jako chráněná úniková cesta - (ekonomicky a technicky náročné)
Dřevěná konstrukce	Bez pláště	Max. výška plošiny 30m
Ocelová konstrukce	Bez pláště	neomezeně

Jako optimální ze statického i ekonomického hlediska bylo při požadované výšce rozhledny zvoleno řešení s ocelovou konstrukcí a bez obvodového pláště, pouze s uzavřením schodišťového prostoru nerezovou sítí.

Statickým schematem nové rozhledny je dvojice nosných ocelových sloupů vynášejících jak schodiště, tak vyhlídkovou plošinu a zavětrovaných šesti táhly - trojicemi ocelových lan kotvených do země na čtvercovém půdorysu. Toto řešení vyhoví podmínce maximální výchylky 1 stupeň ve výšce

32 metrů i při uvažovaném zatížení větrem v případě umístění návětrné plochy pro telekomunikační technologie. Založení rozhledny bude plošné se spřažením tlačených (sloupy)  a tažených (táhla) prvků.

Středové sloupy budou kruhové o průměru 400mm, nosná ocelová konstrukce desky vyhlídkové plošiny a střechy (zatížení sněhem) bude 300mm. Podesty schodiště budou tvořeny roštem nosníků s nášlapnou vrstvou pororoštu, variantně i jiného (neprůhledného) materiálu. Stejný povrch budou mít i stupně. Šířka schodiště bude 1 metr (při předpokladu počtu 20 osob na vyhlídkové plošině vyhoví šířka schodiště 0.9m).

Tubus schodiště bude uzavřen nerezovou sítí vypnutou na lankách. Jako zábradlí pak postačí jednoduchý ocelový profil. V interiéru vyhlídkové plošiny se uplatní přírodní dřevo.

Objekt zázemí bude proveden jako jednoduchá dřevostavba s pláštěm z opáleného dřeva. Střecha zázemí, viditelná  z rozhledny, bude extenzivní zelená.

Propočet finančních nákladů stavby

• základové konstrukce podzemní -111 tis. Kč + DPH
• ocelové konstrukce včetně schodiště, membránové stříšky, kotevní lana - 900 tis. Kč + DPH
• opláštění ocelovou tkaninou - 497 tis. Kč + DPH
• vyhlídková kabina - 248 tis. Kč + DPH
• zázemí rozhledny (prodej lístků, suvenýry, WC, … )-1 177 tis. Kč + DPH

• mezisoučet - 2 933 tis. Kč + DPH

• + 13% přemístění materiálu, ztížené dopravní  podmínky = tj. 2 933 x 1,13 = 3 314 tis. Kč bez DPH

• Cena rozhledny celkem = 3 314 tis.Kč + DPH,  při 20% DPH = 3 978 tis. Kč vč. DPH

V ceně je započtena obvyklá povrchová ochrana ocelové konstrukce nátěrem.  V případě zvýšené speciální ochrany se cena navýší o 240 tis. Kč vč. DPH.

Výstavba rodinného domu v pasívním standardu

Rodinný dům ve Slavkově u Opavy je bezmála jedním z největších pasivních domů, které se v ČR byli nebo budou vystavěny. Vývoj celého návrhu si prošel poměrně složitou cestou. Jasná dispoziční  představa investora byla konfrontována s reálnými konstrukčními a materiálovými možnostmi inteligentního pasívního domu. Z hlediska narůstajících cen energií byla zásadním požadavkem investora instalace více na sobě nezávislých zdrojů pro vytápění .

Letos v červenci 2012 bylo na základě plnomocného stavebního povolení započato jeho výstavbou. 

Architektonické řešení:

Návrh umisťuje objekt RD až k zadní - severní hranici parcely čímž v maximální míře využívá prosluněné jižní a západní části parcely s odstupem od komunikace a okolní zástavby. Orientace proslunění fasád je směrována V-J-Z.

Tvar domu – půdorysné U je definováno funkcemi jednotlivých částí . Účelem bylo také zahradu ochránit před nepříznivou povětrností. 

Provozně je objekt členěn na tři celky – hlavní část rodinného bydlení v objektu o 2.NP pro pětičlennou rodinu, jižní část o 1.NP se dvěma bytovými jednotkami pro staršího syna a babičku, dále severní celek o 1.NP se zázemím objektu s dvojgaráží, suchým a mokrým fitness, saunou a sklady. V návaznosti na fitness je na zahradě navržen bazén o rozměru 3x6m. Samostatným příslušenstvím stavby RD jsou dva objekty garáží s celkovou kapacitou 6ti stání.

Architektura objektů byla volena s ohledem na moderní pojetí domu, přičemž je respektována vazba na charakter venkova a okolní tradiční zástavbu. Koncepce domu dává možnost maximálního proslunění a zároveň výhled s propojením do zahrady. 

V patře domu jsou využity části teras jako pochozí s možností panoramatických výhledu na Opavu a Jeseníky. Krytina v nepochozích částech je opatřena extenzivní zelení. Sedlová střecha nad 2.NP je o sklonu 25°, krytinu tvoří předzvětrale upravený plech Rheinzink.  

Nedílnou součástí domu je zahrada, která byla navržena a členěna s ohledem na přilehlou funkci jednotlivých celků rodinného domu. Zahrada plní v převážné míře úlohu relaxační a odpočinkovou, dále okrasnou tj. zejména jižní část parcely a hospodářskou, které je vyhrazen úsek při severní hranici. V zahradě je uvažováno mimo jiné i s umístěním kotce pro psa, skleníkem, vodním prvkem, altánem, uměleckým dílem a to v kombinaci s vhodným nočním nasvícením celé zahrady. K osázení zahrady bude použito vhodných rostlin a dřevin dle návrhu zahradního architekta. Vzrostlejší dřeviny budou listnaté s ohledem na maximální proslunění stavby v zimním období. Terén a členění zahrady využívá svého mírného spádu, kdy v rámci stavby RD a přesunů skrývky ornice budou vytvořeny zvýšené části lemované palisádami, zářezy v terénu, ostrůvky apod. 

Fasády jsou pohledově akcentovány kombinací materiálů – dřevo, kámen (aglomerovaný kámen) , sklo ve spojení s klasickou ušlechtilou omítkou ve dvou krémových (kávových) odstínech. Dům disponuje ochrannými prvky proti přímému slunečnímu záření v letních měsících, jako jsou slunolamy, venkovní žaluzie a předsazené části. Naopak v zimních měsících může slunce dosahovat hluboko do dispozice.

Konstrukční řešení:

Pro samotnou realizaci pasívního domu je použito moderních izolačních materiálů užitých ve skladbách obvodových konstrukcí s vyloučením popř. minimalizací tepelných mostů, jsou navržena špičková inteligentní solární okna a dveře.

Svislé nosné konstrukce RD a samostatné přilehlé dvojgaráže jsou koncipovány jako zděné z vápenopískových cihel (systém KS Quadro) s kontaktním a odvětraným zateplovacím systémem.

Základy jsou tvořeny betonovými základovými pasy a základovou deskou z monolitického betonu.

Vodorovné nosné konstrukce stropů, schodišť a plochých střech RD jsou tvořeny železobetonovou monolitickou deskou. Konstrukce sedlových střech jsou z dřevěných prvků. U samotného RD představují nosný systém dřevěné sponkové vazníky.

Tepelné izolace obvodového pláště, střech a základové desky budou dodány fy ISOVER .

Navenek se projeví kombinace těchto materiálů: kov - předzvětralý rheinzinkový plech střechy, žárově zinkované zábradlí, světlé dřevo - rámy oken, dřevoplastové desky na terasách, umělý kámen - obklad fasády, sklo - prosklené části fasády, zábradlí a okna, silikonová fasáda na zateplovacím kontaktním systému je navržena v kávových odstínech.

Systém vytápění:

Sofistikované vytápění domu je zajištěno hned několika zdroji primární energie.Celý inteligentně řízený systém zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí a řídicích systémů.

Jedná o dům v pasivním energetickém standardu ( tj. roční měrná potřeba tepla na vytápění nepřesáhne 15 kWh/(m2a)).Výpočet pasívního standardu vyhodnocen dle metodiky TNI 73 0329 .

V rodinném domě bude použito větrání s rekuperací tepla z odpadního vzduchu. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch - voda. Jako náhradní zdroj bude použit elektrický přímotopný kotel. Další instalovaný zdroj - krb na peletky je také propojen s vytápěním objektu. Objekt je vybaven automatickou regulací zdroje.

Otopná soustava je teplovodní s převážně podlahovým vytápěním. V letním období je umožněno rovněž chlazení domu.

Přípravu TV zajišťuje zdroj vytápění. TV je připravována v akumulačním zásobníku.

Veškeré rozvody jsou vzájemně propojeny tak, aby vytápění objektu včetně ohřevu TV probíhalo nezávisle na kterémkoliv zdroji. V budoucnu je počítáno také s připojením dalšího zdroje - solární kolektory.

Ekologické hospodaření :

Na střechách objektů se do budoucna uvažuje o instalaci fotovoltaiky jako vlastního zdroje elektrické energie . Zásobování pitnou vodou probíhá samostatnou vodovodní přípojkou. 

Centrální vysávání je samozřejmostí.

Dům se může pochlubit i ekologickým přístupem k likvidaci odpadních vod, které jsou od počátku rozděleny na splaškové a šedé odpadní vody. Splaškové vody ústí do obecní kanalizace. Šedé odpadní vody se zpětně recyklují přes zemní septik s filtrem a společně s dešťovými vodami popř. s vodou z vlastní studny jsou využívány jako užitková voda pro dům a zahradu.

Cyklistická lávka v Hradci nad Moravicí

Zákres do fotografie

Lávka přes řeku Moravici byla vyprojektována v roce 2004. Jsem opavský rodák a v Hradci nad Moravicí jsem bydlel. Tehdy jsem pracoval jako zaměstnanec v projektové společnosti SPS Opava s.r.o.

Mariánské louky pod hradeckým zámkem jsem pravidelně navštěvoval se svou rodinou a navíc jakožto vášnivý rybář jsem tento úsek řeky Moravice znal kámen po kameni.

Celý projekt cyklostezky vedoucí z katastru Hradce nad Moravicí do Žimrovic  byl pro mě neopakovatelnou výzvu. Součástí celého zadání byl i návrh této lávky.
Umístění lávky bylo vázáno na stávající pěší stezku a dřívější most, ze kterého zbyly jen poškozené kamenné pilíře na obou březích.

Celá myšlenka návrhu vychází z okolní krajiny a zní také lávka "vyrůstá". Vzrostlé stromy po obou březích svým spodním větvovím podtrhují její visutou ocelovou konstrukci uchycenou do lomených sloupů. Záměrem bylo  respektovat všechny vzrostlé stromy, které se vlastně staly součástí lávky. 

Jelikož se jednalo o památkově chráněné území jakožto součást hradeckého zámku, lávka musela být odsouhlasena NPÚ v Opavě. Souhlas jsme získali bez problémů s jediným požadavkem - opatřit lávku tmavě zeleným nátěrem.

Dokumentace byla dotažena do projektu pro stavební povolení, odevzdána investorovi (město Hradec nad Moravicí), následně celá záležitost utichla. Místy přicházely informace o stornování projektu z finančních důvodů, změny trasy cyklostezky apod...

Nyní již v Hradci n.M. nebydlím a jeké bylo mé Deja Vu a následné překvapení, když jsem při shlédnutí plakátu oznamujícího termíny vodáckých sjezdů spatřil svůj realizovaný návrh...

Po 8 letech se mi podařilo dohledat původní verzi studie pro porovnání s realizací. Myslím, že realizovaný výsledek je výborný, snad jen dřevěné zábradlí si zasloužilo více finanční pozornosti.

( Pozn. inspirací článku byly poslední  dotazy návštěvníků serveru www.hradecinfo.cz na neznámé zapomenuté autory projektu, kteří se o realizaci dozvěděli spíše náhodou a o kterých se hovoří jen v tomto článku )

Architektonická studie lávky pro cyklisty

Architektonická studie - perspektiva